Narodil se 4. 10.1799 jako šesté dítě chalupníka Jana Františka a Marie Terezie Evy Priessnitzových, v malé osadě Gräfenberg, vzdálené dvaapůl kilometru od města Jeseník. Jeho školou se stala příroda. Jednou, když tajně pozoroval, jak si zraněný srnec vyléčil poraněnou nožičku koupelemi v lesní studánce, uvědomil si podivuhodné účinky vody.  V 16ti letech spadl Vincenz pod plně naložený koňský povoz a kola mu přejela hrudník. Tamní ranhojič prohlásil zranění za smrtelná, v lepším případě se stane doživotním mrzákem. Do roka se Vincenz vyléčil pomocí vody.  Zpráva o tomto „zázraku“ se rozšířila a na Gräfenberg začali přicházet první pacienti. Priessnitz napravoval vykloubené ruce a nohy, zlomeniny, revmatismus, dnu, chronickou zácpu, nemoci jater a žaludku.

V roce 1822 dal přestavět svůj rodný dům na prostornější dům s prostorami určenýni k léčení. Tento dům se stal prvním vodoléčebným ústavem na světě.  Lékaři však proti jeho způsobu léčení rozpoutali hysterickou kampaň.  Jeho těžkou situaci pomohla rozuzlit württemberská vláda, která požádala panovnický dvůr ve Vídni a zřídila ve své zemi dle Priessnitzova vzoru léčebný ústav.  Na základě toho bylo v roce 1838 Priessnitzovi vydáno povolení k definitivnímu provozu lázní. Na Gräfenbergu se léčilo přes 1 500 pacientů a přijížděli lékaři z celé Evropy studovat Priessnitzovy léčebné metody. Kromě studených obkladů, mokrých zábalů a omývání postižených míst, uplatňoval při svém léčení i další, do té doby nepoužívané metody, k nimž patřila zejména potná kůra a po ní ponoření do kádě se studenou vodou. Léčebné procedury doplňovala i pracovní terapie spojená s tělesnou námahou, pravidelná životospráva a dostatek spánku.

Vincenz Priessnitz pracoval s velkým zápalem, často i uprostřed noci. I když se snažil nedávat to na sobě znát, práce jej značně vyčerpávala a v roce 1851 se dostavily zdravotní potíže, kterým 28. listopadu 1851 podlehl. Vincenz Priessnitz byl člověk, podle jehož vzoru vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě. Po jeho smrti se stal na přání vdovy Žofie jeho důstojným pokračovatele Dr. Josef Schindler. V roce 1853 převzal lázně a stál v jejich čele 38 let.